„A“ tým v bojích o divizi, kapitola první: Sabots Jihlava. Jasná výhra, která se však nerodila snadno

22.04.2024

Sezóna dozrála a na jejím konci se 5 nejlepších týmů Regionální ligy Jihočeského kraje a Vysočiny tradičně střetává o postup do divize. Nadstavba je tu a hned na její úvod čekal Soběslavské velmi nepříjemný soupeř.

Pokud by někdo při pohledu na soupisku Sabots Jihlava zaplesal, že tohle bude pro Banes jasná záležitost, těžce by se mýlil. Jihlavský tým je pravidelným účastníkem nadstavy Regionální ligy a před dvěma lety se o jeho houževnatosti mohli Soběslavští přesvědčit na vlastní kůži. Kvalitně seskládaný celek složený z dravých třicátníků, jimž ještě teče jihlavský Ježek po bradě, doplněný o zkušené hráče, kteří po boku soběslavského matadora Martina Bělohlava bojovali už u Grünwaldu, rozhodně nedává svou kůži lacino. A ačkoliv konečný výsledek 9:2 pro hráče v zeleném vypadá poněkud jednoznačně, rozhodně se nerodil snadno a o průběhu utkání poskytuje velmi zkreslený pohled.

Pokud bychom se totiž v popisu dění na palubovce chtěli vyhnout přímo konstatování, že Sabots byli po většinu utkání lepším týmem, musíme alespoň sportovně uznat, že byli přinejmenším týmem nebezpečnějším. Výrazně nebezpečnějším, nicméně neproduktivním, takže jejich aktivita jim naštěstí přinášela jen pramálo ovoce. Byl to tak nakonec soběslavský Hruška, kdo střelou z dálky otevřel v úvodu třetí minuty skóre.

Pak se ovšem Soběslavští nechali naprosto zbytečně faulovat a darovali tak Jihlavě vlastní přesilovku. Ta proběhla tradičně, což ve zkratce znamená, že Sabots si při ní nejen stačili odpočinout, ale zároveň nabrali i nějaké to sebevědomí. Výsledkem byla jejich následná odpověď v podobě vyrovnávací branky na 1:1.

Dál se ovšem pokračovalo v pěti na obou stranách, což jde našim klukům podstatně lépe. Už záhy tak Dóka vyslal překvapivý projektil směrem k soupeřově brance a lehká teč jeho spoluhráče Vránka vrátila vedení opět na stranu Banesu. Radost z nerozhodného stavu díky jejich zásluhám vydržela Jihlavským jen devět vteřin.

Inkasovaný gól však tlak Sabots neotupil. José Mourinho kdysi proslavil termín „zaparkovat autobus“. To nemá nic společného s tím, že alternující trenér Kasika posadil soběslavského Kovače na lavičku a sám se na jeho místě vrhl do víru dění. Robustního Kovyho Mourinho nezná, takže tímto termínem myslel spíše taktiku úporného bránění u vlastní branky a maximální přehušťování prostoru. V podání Soběslavských, kteří se v této fázi hry dostávali často pod velmi silný zámek Sabotů, to spíše připomínalo snahu vytočit se s autobusem na velmi úzké silnici. Neustálé popojíždění dopředu a dozadu podle pohybu míčku mnohdy přerůstalo až v chaotickou snahu míček vůbec dohonit. Chleba se lámal a vítězství se v tuhle chvíli mohlo přiklonit na obě strany.

Nelze přitom říci, že by si Soběslav tento styl hry zvolila dobrovolně. Sportovně nutno uznat, že jihlavští hráči byli v této pasáži hry kombinačně výrazně lepší a obráncům v zeleném tak bylo chvílemi parkování dopravního prostředku prostě vnuceno. Ze všech stran otlučený soběslavský autobus nicméně vydržel. A vydržel nejen díky odpovědnému a obětavému výkonu všech bránících hráčů poctivě plnících taktické pokyny, ale zejména díky tomu, že jej řídila soběslavská jednička mezi třemi tyčemi, tedy Vladislav Petržilka. Právě on byl tím zásadním rozdílem mezi oběma týmy a zároveň klíčem k soběslavskému úspěchu. Pro jihlavské pokusy představoval prakticky neproniknutelnou zeď, zatímco některé z nakonec úspěšných soběslavských střel na druhé straně si jako bývalý brankář troufnu označit za nikoliv nechytatelné. Podstatné ovšem bylo, že byly nechycené. Výsledkem úpěnlivého bušení Sabotů do soběslavské obrany tak byl jen jeden jediný gól až v samém závěru druhé třetiny, který však navázal na celkem tři předešlé úspěchy hráčů v zeleném. 5:2 a šlo se do závěrečného dějství.

Pokud bychom tento článek psali z pohledu Jihlavských, bylo by asi na místě použít výraz, že třetí třetina už přinesla totální zmar. Ačkoliv Sabots opět přistoupili k hernímu systému moštárny, jejich chvílemi naprosto drtivý tlak, kterým v určitých pasážích Soběslavské doslova ždímali v jejich obranném pásmu, vyšel zcela naprázdno.

Jediné opravdové drama tak v závěrečné patnáctiminutovce přinesl jen okamžik, kdy po úderu čepelí hokejky jihlavského hráče odpadl kousek omítky ze soběslavské neprůstřelné zdi v brankovišti. Vláďa to ale nakonec s přispěním přítomného zdravotníka a od IFF povolených medikamentů a opiátů rozdýchal a dál spolehlivě mařil snahy Jihlavských o zdramatizování utkání.

Naopak to byli opět Jihočeši, kteří ve víceméně ojedinělých protiútocích pronikali do čím dál tím otevřenější obrany soupeře a poměrně efektivně a nemilosrdně jednotlivá zaváhání Jihlavských trestali. V závěrečném dějství tak přidali celkem další čtyři branky a rozhodli o, vzhledem k obrazu hry, až příliš krutém výsledku z pohledu Jihlavy.

Banes tak do nadstavby Regionální ligy vstoupil vítězně, když si po odpovědném a týmovém výkonu připsal nejen cenný skalp jihlavských Sabots, ale i tři body do tabulky.

Banes Florbal Soběslav – Sabots Jihlava 9:2 (za Soběslav: 2:05 Hruška (Gondek), 8:12 Vránek (Dóka), 18:10 Dóka (Pantoflíček), 27:54 Kasika (Šťovíček), 28:00 Zíka (Malecha), 36:21 Vácha (Dóka), 38:24 Hyánek (Malecha). 39:53 Zíka (Hyánek), 43:43 Hyánek (Malecha)