Kapitola třetí: 1. FbK Tábor. Odpovědný výkon za jednoho bludišťáka

29.04.2024

V kulisách černou netkanou textilií dokonale zatemnělé táborské haly Mír, za kteroužto výlohu by se nemusel stydět ani zavedený sex-shop, se schylovalo k rozuzlení zamotané tabulky nadstavby regionální ligy.

Po první kole, z něhož neporažen odešel pouze a jen Spartak Pelhřimov B, zůstávaly ve hře o divizi stále všechny týmy a dalo se tušit, že sobotní den se bude v krajském městě na co dívat.

Banes hned ve svém prvním sobotním utkání narazil na staré známé z Tábora a rozhodně jim měl co vracet. V aktuální sezóně změřily oba celky své síly již dvakrát a dvakrát z toho odešel spokojenější rival z krajského města. V obou případech však Soběslav nedala svoji kůži lacino a obě mužstva pokaždé předváděla na úroveň regionu vysoce nadprůměrný florbal.

Sobotní bitva však byla svázána mnohem větší odpovědností a vědomím, že vítěz střetnutí udělá rázný krok směrem k divizi. Už od prvních vteřin přitom bylo zřejmé, že Soběslav to nebude mít jednoduché ani tentokrát. Tábor tradičně vyrukoval aktivním napadáním a hráči v zeleném měli mnohdy plné ruce i nohy práce, aby presing domácího mužstva ustáli. Na druhou stranu, lehké otupení tlaku přišlo hned po prvním střídání, protože v tomto směru nejaktivnější táborský hráč Mareš evidentně nebyl ve své kůži, a na střídačku se odebral stylem lehce imitujícím hraběte de Peyraca.

Ačkoliv aktivita domácích tím mírně opadla, i nadále zůstávali přeci jen lepším týmem zejména co se rychlé souhry týče. Ne že by se před Soběslavskými neotvírala slibná okna do táborské obrany, prakticky během celého utkání jim však chyběla soupeřova rychlost a přesnost. Jedna či dvě vteřiny, které se vždy nabízely pro přenesení hry či finální přihrávku, byly téměř vždy prohospodařeny zpracováváním míčku či naopak jedním či dvěma kroky navíc.

A tak bylo šancí v porovnáním s předchozími duely obou týmů relativně pomálu. Táborský gólman si dokonce ve vlastním brankovišti mohl rozložit pasiáns, ale vzhledem k tomu, že i Soběslavští hráli ve svém obranném pásmu velmi zodpovědně a co je důležité, a ne vždy úplně samozřejmé, nedělali žádné fatální chyby, nemohl recept ke skórování nalézt ani Tábor. A když už nějaký ten míček proletěl až k soběslavskému brankáři Petržilkovi, který měl přeci jen více práce než jeho kolega na opačné straně hřiště, dokázal jej Vláďa vždy spolehlivě zpacifikovat.

Tedy až do konce 19. minuty, kdy to nakonec přeci jen byl Tábor, kdo se po skvělé přesilovkové souhře, do které se zapojil i živou vodou politý Joffrey, poprvé prosadil. Nekompromisní střelou z první v té době totiž otevřel skóre utkání kapitán Kutner a nutno podotknout, že Petržilka v tomto případě nedostal prakticky žádnou šanci.

Hra se ovšem začínala vyrovnávat, a i Soběslavští se čím dál tím častěji dostávali k příležitosti ohrozit domácí branku. Zenkl tak sice raději sbalil karty, nicméně učinil to spíše z preventivních důvodů, aby mu solidně rozehranou hru nerozházel závan větru od některého z probíhajících hráčů. Zasahovat totiž stejně příliš nemusel, neb hráči v zeleném měli poměrně zásadní problém s tím trefit branku. V tomto směru se činil zejména soběslavský kanonýr Dóka a vzhledem k tomu, že není žádné ořezávátko a jeho střela patří k těm tvrdším, hojně ostřelovaná část tribuny za domácí svatyní se pomalu začala vyprazdňovat. V přesilové hře se k němu z druhé strany úspěšně přidal i Zíka. I on pohrdnul šancí trefit odkrytou klec a raději přidal ruku k dílu v operaci úklidu jižní tribuny.

I přes zvýšenou aktivitu hráčů v zeleném se tak porady obou mužstev mezi druhou a třetí třetinou uskutečnily za nepříznivého stavu 0:1 z pohledu Soběslavského celku.

Hned na úvod třetí části udělala Soběslav snad první vážnější chybu od začátku zápasu, když hráči v zeleném naprosto trestuhodně nechali několik dlouhých vteřin zcela nehlídaného Jandu před vlastním brankovištěm a ve třech se cukrovali s dalším táborákem Holubem v rohu hřiště. Ten se jim však ze sítí vysmýkl a opuštěný Janda, který od něj záhy obdržel exkluzivní pobídku ke skórování, jí nepohrdl.

Krizová situace si žádá krizová řešení, řekl si v té chvíli asi Michael Šťovíček a pokusil se následně vzít odpovědnost na sebe. Bohužel zvolil způsob, který nemá natrénován a na ostro ani vyzkoušen, tedy o sólo do jednoho jediného hráče. Jeho akce byla sice velmi překvapivá, protože málokdo očekával podobný výpad v situaci, kdy se poblíž nenacházel shluk minimálně tří hráčů soupeře, ke smůle soběslavského celku si však Michael pro svůj pokus vybral nejzkušenějšího z Táborských. Kapitán Kutner nejen, že rodící se akci Soběslavských vystavil ráznou stopku, nádavkem ještě při samostatném protiútoku přidal třetí gól.

Když poté jednu z mála dalších příležitostí na zdramatizování utkání odmítl Vácha, který záhy po rozehrání další soběslavské přesilové hry netakticky v útočném pásmu fauloval, čímž srovnal počet hráčů na obou stranách, vypadalo to s hráči v zelném už spíše světlezeleně, tedy bledě.

To, co celou dobu nešlo z dálky, povedlo se nakonec přeci jen zblízka. Banes se dočkal prvního úspěchu až ve 39. minutě, když Hyánek dorážkou z velkého brankoviště poprvé Davida Daniela Zenkla překonal.

A jestliže skoro čtyřicet minut nebyla Soběslav schopná nalézt recept na to, jak upéct branku, už za půl minuty po prvním úspěchu lovil David Daniel z vlastní sítě další dort. Tomáš Vránek napřáhl z prostoru kruhů a živoucí legenda v soběslavském dresu Martin Bělohlav nastavil své zkušené tělo před táborským brankářem tak šikovně, že ten Vránkovu střelu uviděl až v momentě, kdy pro něj bylo příliš pozdě. Vránek svojí střelou odčinil první inkasovaný gól, který sledoval z trestné lavice a začínalo to být opět zajímavé.

Soběslav se dostávala do rauše a Tábor naproti tomu začal lehce panikařit. Aby realizační tým své svěřence uklidnil, vyžádal si oddechový čas. Paradoxně to ovšem zabralo mnohem méně než třetí soběslavský gól za další necelou půl minutu. Parádní akce po ose Malecha – Zíka skončila konečně přesnou ranou z první do odkryté branky. Náskok, který si Tábor svojí trpělivou hrou budoval prakticky celý zápas, dokázal Banes smazat během pouhých 65-ti vteřin.

Skoro to vypadalo, jakoby si domácí po třetí brance spíše oddychli. Ke škodě Soběslavských se nesesypali, a naopak se vrátili ke svému stylu hry. Síly se vyrovnaly a když i vyrovnaný stav 3:3 vydržel i po nevyvedeném rozehrání nebezpečné standardní situace Tábora krádce před třetím hvizdem, bylo jasné, že táborská hala uvidí samostatné nájezdy.

To je činnost, ve které Soběslav tradičně exceluje, což potvrdili hned první dva neúspěšní exekutoři z jejích řad. Třetího odvážlivce, tedy Kubu Malechu, dostali tím pádem jeho spoluhráči do nelehké pozice, protože další zaváhání by již rozdílový bod nekompromisně přihrálo na stranu Tábora. A ačkoliv si Jakub s touto prekérní situací poradil náramně, stejně úspěšného počinu se jen krátce poté podařilo dosáhnout i poslednímu z Táborských, tedy Kutnerovi, který tím završil vlastní hattrick.

Poprvé v sezóně tak Banes sebral Táboru bod. Na víc to však bohužel nestačilo, nicméně i tak to byl bod velmi cenný. V druhých utkáních totiž na Soběslav čekal papírově slabší soupeř než na Tábor a v očekávání, že právě se zpacifikováním Tábora by měl pomoci Pelhřimov, vyhlížel Banes poslední letošní měření sil se skláři ze Světlé nad Sázavou.

Banes Florbal Soběslav – 1. FbK Tábor 3:4 PN (za Soběslav: 38:31 Hyánek (Šťovíček), 39:09 Vránek (bez asistence), 39:36 Zíka (Malecha))