Kasiho otázečky aneb rozhovor s Pavlem Lacinou a Michaelem Šťovíčkem

05.04.2024

Po úspěchu rozhovoru s Vláďou Petržilkou, který se stal prakticky přes noc hitem internetu, si Ondra Kasika v dalším (vele) díle zasedl hned na dva spoluhráče. Větrem ošlehaného horala Pavla Lacinu i nepříznivých vlivů počasí ušetřeného ajťáka Michaela Šťovíčka.

Vítám Vás u druhého dílu Kasiho otázeček

Po minulém rozhovoru s matadorem Vláďou Petržilkou tu dnes máme pro tribunu sever (tj. tribunu východ - pozn. redakce) dva méně známé hráče, a to mistra kliček do třech hráčů, hráče, který v divizi vytvořil rekord v čekání na první bod - Míšu Štovíčka a pak také hráče, který vytvořil klubový rekord v počtu dojetých kilometrů na zápasy. Tím není nikdo jiný než horal z Vysočiny Pavel Lacina. Kluci první otázka pro vás, představíte se nám? 

MŠ: Ahoj, jmenuji se Michael Šťovíček a aktuálně hraju florbal 6 let. Začal jsem na základní škole, kde jsem přešel z fotbalu na florbal a nikdy bych neměnil. Tento sport jsem si tak oblíbil, že bych bez něj nemohl žít.

PL: Ahoj, jmenuji se Pavel Lacina, florbal hraji už 10 let a poslední 3 roky za Soběslav na ligové úrovni. S florbalem jsem začínal mezi hokejisty na amatérské úrovni v naší obci a první roky byly hodně náročné, i proto že předtím jsem žádný sport nedělal.

Pro vás to byl 23.3. nejspíše poslední zápas v Soběslavských barvách v regulérní sezóně, jak na vaše angažmá budete vzpomínat ? 

MŠ: V soběslavských barvách jsem hrál 2 skvělé sezony, kde jsem poznal úžasnou partu. Hrál jsem za mnoho klubů, ale nikdy jsem nenašel takovou partu jako tady v Soběslavi. Moje 2 sezóny v Soběslavi si myslím, že mě posunuly dost, když jsem přišel, byl jsem dost průměrný hráč, ale díky příležitosti zahrát si divizi se zkušenými hráči mě to posunulo dost dopředu a nikdy bych nebyl na úrovni florbalu, na jaké aktuálně jsem bez příležitosti tady hrát.

PL: Vzpomínat na všechny sezóny budu jen v dobrém, některé zápasy byly jednoduché, jiné náročné, ale vždy byla v Soběslavi skvělá atmosféra. Tým mi hodně dal a moje florbalové srdíčko bude Banesu patřit navždy.

Šťovajz, pro tebe to byla letos lepší sezóna co se bodů týká, přeci jen jsi ale prohrál jistou sázku, co nám k tomu řekneš? 

Tato sezóna se oproti té minulé bodově opravdu vydařila co se týče jak gólu (pozn. redakce: s Michaelovou produktivitou není úplně jasné, jestli je singulár použit úmyslně, nebo jde o chybějící diakritiku. Výraz tedy ponecháváme v původním znění, tj. jednotném čísle) tak i asistencí. Samozřejmě sázka s kamarádem Michalem Gondekem se nevyvedla podle mých plánů, myslel jsem si že jsem schopný nastřílet 8 gólu za jednu sezónu i jako obránce. Nakonec se nepovedlo a skončil jsem na 4 gólech, protože jsem docela podcenil svoje síly (pozn. redakce: Michael asi myslel spíš "přecenil". I když vzhledem k tomu, že vloni měl jeden jediný bod za celou sezónu to má možná správně). Ale tak já jsem vždycky dával na první místo úspěch týmu před nějakými sázkami, takže to není moje chyba samozřejmě. (pozn. redakce: cha cha cha...)

Pavle ty jsi vždy dělal černou práci a já osobně bych proti tobě nechtěl hrát, jak si bral svoji roli v týmu? 

Roli v týmu jsem si vyprofiloval v průběhu času, nikdy jsem nebyl úplně rozenej útočník, tvořivý hráč nebo nejrychlejší sprinter v týmu. Co mě zdobilo, byla hra proti silnějším týmům a pod neustálým tlakem, kdy primárním cílem bylo vybojovat balónek pro náš tým. 

Kluci jaké jsou vaše plány na další sezóny? Jak florbalové tak i ty životní? 

MŠ: Moje plány na další sezony... rád bych se dostal do nějakého pražského divizního týmu. Mám vyhlídnuté týmy jako je Slavia Praha, nebo Kobylisy, ale zatím není úplně nic jisté. Hlavně se chci jako florbalista dostat nejdál kam to půjde a můj sen je jednou se dostat až do superligy. Zatím je to ale jenom takový bláhový sen. Jinak žádné životní plány úplně nemám, protože teď chci hlavně úspěšně konečně odmaturovat a zkusit i vysokou školu. Uvidím co život přinese.

PL: Chtěl bych v nové sezóně pokračovat s týmem na Vysočině, nejspíše Žďár nebo něco v nejbližším okolí. Životní plány jsou primárně dokončit VŠ.

Co byste vzkázali mladým hráčům? 

MŠ: Mladým hráčům bych vzkázal, aby pořádně makali, chodili pravidelně na tréninky a snažili se pořád zlepšovat a makat na sobě. A taky aby o sobě nikdy nepochybovali nejen ve florbale. Když o sobě pochybuješ začneš dělat chyby, který pak přinesou jenom zklamání a větší nedůvěru v sama sebe. A to mluvím z vlastních zkušeností.

PL: Pokud máte rádi florbal tak moc jako já, nebojte se obětovat čas florbalu klidně i cestováním z větší dálky. Hrajte tvrdě, ale čistě. Jak se říká: „Kdo leží, neběží!“ 

Šťovajz, tvoje specialita je klička do třech hráčů s následnou ztrátou míčku. Kde jsi se tahle kouzla naučil? 

Ano má specialita je klička do tří hráčů. Samozřejmě je to jedna z mých vlastností, chci se ukázat a samozřejmě po housličkách vstřelit gól, nebo minimálně asistovat. Občas to nevyjde, ale myslím si, že to je v málo případech a většinou to vyjde (pozn. autora: úspěšnost kličky 0,02%. Pozn. redakce: kde by se vzalo...). Myslím, že tuto fintu jsem se naučil tak nějak přirozeně a dalo by se říct, že je to taková klasická šťovajzovka. Děkuji Florbalu Soběslav za dvě skvělé sezony a možnost hrát za tento klub. Doufám, že jsem klubu za dobu mého hraní v Soběslavi aspoň něco nabídnul krom kliček do tří hráčů a nebude se na mě vzpomínat ve špatném. Na tento klub budu vzpomínat jen v dobrém a budu držet palce v budoucích sezónách, ať se Soběslav dostane co nejdál. Banes válec!!

Pavle, ty patříš mezi hráče, kteří tvrdí hru, ale vždy po souboji máš úsměv na tváři, máš takhle moc rád kontakt s jinými kluky? 

To už nechám na představivosti čtenářů tribuny Sever. (pozn. redakce: tj. tribuny Východ)

Díky za odpovědi na mé rádoby vtipné otázky, hodně štěstí v dalším životě a florbalových sezonách.